„křižovatka cyklotras a stezek“

Ubytovali jsme se přímo na náměstí v penzionu Falkenštejn. Jde o moderní jednoduché designové ubytování s výbornou gastro-restaurací a vlastním pivem. Vzali jsme si apartmán s kuchyňským koutem a mile nás potěšila jeho poloha. Apartmán je situován od náměstí se soukromým vstupem a malou předzahrádkou. Vřele mohu ubytování doporučit. Snídaně byla v ceně ubytování, tak se nám ráno hezky vstávalo. Vzhledem k tomu, že Krásná Lípa je křižovatkou cyklostezek a turistických stezek do Českosaského Švýcarska, nabízí penzion i úschovnu kol.

„dětská hřiště“

My z cyklotras využili městskou část cyklotrasy pro dětské nožičky. Vydali jsme se s kolem a odrážedlem k hrázi rybníka. Tady na nás čekalo velké dětské hřiště s věží, tobogánem, skluzavkou naruby, kolotočem, houpačkami, pavoučí sítí, tunelem a dalšími herními prvky z přírodních materiálů. Další povedené dětské hřiště je hned u Sportovního areálu na konci hráze přes silnici. Tady najdete: dětský hrad, prolézačku, pískoviště, kolotoč, houpačku, lanovou dráhu a trampolínu.

„interaktivní muzeum“

Protože nám druhý den počasí úplně nepřálo, tak jsme odložili výlet na Kyjovský skalní hrádek. Snad příště bude sucho. Nicméně jsme místo toho zavítali do interaktivního muzea. To se nachází v Domě Českého Švýcarska na náměstí v Krásné Lípě. Tady kromě informačního centra se nachází také interaktivní expozice. Ta je zaměřena na objevování místní krajiny Českosaského Švýcarska všemi svými smysly a také seznámí s historií, řemesly a kulturními hodnotami tohoto jedinečného území. Návštěva byla kvalitním zážitkem.

„smyslové zážitky“

Další zážitek je gastronomický. Na náměstí je malá čokoládovna MANA s nabídkou dílniček pro děti. Prodávají zde vedle pralinek a čokolády výbornou horkou čokoládu. Kavárna U Frinda se nachází v nejstarším domě ve městě, tady doporučuji místní zmrzlinu, nikdy nevíte, jaká příchuť ten den bude. Mimochodem na celé náměstí je krásný výhled z ptačí perspektivy od vyhlídkové plošiny u kostela, stačí vyjít po schodech.
Pět kilometrů od Krásné Lípy je vesnice Doubice. Tady doporučuji zastavit. Najdete zde Park dřevěných soch s dětským hřištěm. Soch je tu téměř 400 různého stáří a stavu. Najdete zde mnoho pohádkových bytostí. Dětem se tu moc líbilo. Vstup je volný.

A tím dnešní putování končíme. Bylo to jen na skok, ale osvěžující! Krásné letní dny plné zážitků z cest!

Bohužel vám ani tentokrát nemohu doporučit baby friedly ubytování. Sháněla jsem na poslední chvíli a hodně toho bylo již obsazeného. Nicméně platí, že pokud je dobré počasí, tak jste stejně s dětmi venku a když není počasí, tak Ústí nabízí i bohatou vnitřní zábavu. Na ubytování opravdu jen spíte.

Co Ústí nad Labem nabízí v dobrém počasí a co jsme vyzkoušeli my ve čtyřech dnech?

1. Rozhledny

Vyhlídka Větruše

Krásný výlet pro malé nožky je lanovkou na Větruši. Nahoře se pokocháte výhledem na město lemované kopci. Nechybí zde hned dvě občerstvení. Vyhlášená v gastronomii je i místní restaurace. Navíc je zde povedený dětský koutek. Jako další bonus zde najdete zdarma venkovní keřové bludiště a vnitřní zrcadlové bludiště za poplatek . Cena na lanovku je pro osoby od 6 let 25 Kč a 45 Kč obousměrná.

Erbenova rozhledna

Zvolili jsme ji, protože jsme byli na Severní terase. Autem se dostanete velmi blízko, když zvolíte ulici Lužickou, na konci je točna a mini parkoviště. Odtud půjdete již po svých 380 metrů k rozhledně. Prvních 80 metrů je prudké stoupání, pak se vám otevře pohled na rozhlednu a náhorní louky s remízky a lesíky. Terén je už jen mírně stoupavý. Rozhled je nádherný, vidíte až do Krušných hor. K rozhledně vedou značené turistické cesty rychlá strmá žlutá a pozvolnější delší zelená. Vstup na rozhlednu je zdarma, rozhledna se zavírá v 16:00.

Střekovská vyhlídka Malé Sedlo

Na protějším kopci od Erbenovy rozhledny se nachází menší kamenná rozhledna, která je také velmi dobře dostupná pro menší turisty. Na vrchol vás zavede zelená značka. Od konce asfaltu je to 320 metrů vzhůru. Tuto rozhledu jsme měli v rezervě, ale nestihli jsme ji. Takže určitě příště.

2. Dětské stezky

Dětem se lépe šlape, když mají motivaci. Jednou z nich mohou nabízet i dětské stezky. V Ústí jsme jednu pohádkovou objevili. Měří 0,5 km a je lemována dřevěnými sochami z pohádek. Jdete po vrstevnici kopce a máte k tomu výhledy na Labe. Pod vámi čas od času projede vlak. Sráz dolů je strmý, tak pozor na malé kaskadéry. Celá trasa od startovního ukazatele až po cíl s lavičkou je po rovině, soch je tu kolem 20 různého stáří a různých stylů. Schválně si na konci u studánky s dětmi tipněte, kolik soch asi potkaly. Zkuste je po paměti vyjmenovat a zpátky můžete počítat. Ověřeno dětmi (věk 2 a 6), které šlapaly s chutí a výlet hodnotily velmi pozitivně.

Jak se dostat na stezku: Autem do ulice Vaňová a dál po zelené, stezka začíná v lese za poslední chatou. Busem: Jezdí sem autobus číslo 15 a zastávka je Hřbitov, pak do podchodu a dál po zelené.

3. ZOO

Zoologická zahrada v Ústí nad Labem je krásná, velká tak akorát s pestrou nabídkou zvířat i dětského vyžití. Najdete zde z těch dětmi oblíbených zvířat: lvy, tygry, surikaty, osly, tučňáky, orangutany, tuleně, žirafy, slony, zebry, mnoho druhů opic, lemury, domácí zvířata a další. Zoo dále nabízí 7 dětských hřišť od menších koutků po velká a dvě sochy dinosauřích koster. V ZOO je mnoho tematických interaktivních zastavení u dřevěných tabulí. Za pozornost stojí i kamenná miniatura trpasličího hrádku. Dále jsou zde tří občerstvení a dvě restaurace. Zoo je v kopci a malé nožičky s ním mají, co dělat. Dá se u dolního vstupu nasednout na vláček, který vás vyveze do horní stanice, kde je odměnou výhled na okolní kopce. Můžete pak sejít v klidu dolů a užít si všechna hřiště i výběhy. Vláček s lidmi jezdí pouze nahoru! Auto můžete nechat u horního parkoviště nebo u spodního. Děti do 3 let mají vstup zdarma, psi platí 100 Kč, dospělí 140 Kč, dětí 3 – 15 let 70 Kč. Rodinné 370 Kč (2 dospělí, 2 děti).

4. Dětská hřiště

Luxusní dětské hřiště se vstupem zdarma, které stojí za vidění, i jen pokud Ústím nad Labem projíždíte, se nachází v parku v sídlišti Severní terasa. Najdete zde vícepatrový hrad s několika skluzavkami, vysoké můstky, překážkové dráhy, obří lanovou houpačku, vodní hrátky, velké pískoviště, hřiště na volejbal, pétanque a venkovní posilovnu. Park jako takový je taky nádherný. Určitě doporučuji vzít odrážedla, kola, koloběžky. Je zde spousty cestiček a na konci vás čeká krásný výhled z „terasy“. I inlajnisty jsme zde zahlédli, ale více jich bylo v protějším sportovním areálu v ulici Hoření, kde jsou chodníčky jen pro ně z příjemného asfaltu. Hřiště Severní terasa jsem objevila náhodou, nikde zatím není v průvodcích ani na webu uváděno. Díky fotkám na mapy.cz jsem ho chtěla poznat naživo. U parku je i velmi dobrá bezbariérová kavárna s terasou Tazza café v ulici Mírová 2861/6. Jídelní lístek je sladký, ale i slaný. Nabízí různé sendviče, tousty, pizzy, zapečené bagety.

Druhé dětské hřiště, které si vyprosila dcera je dopravní hřiště. Není velké, jde vlastně o nabarvený asfalt, ale dcera z něj byla nadšená. Dětská fantazie je velká. Dcera neúnavně jezdila a vymýšlela různé kombinace cest za pomoci jízdního kola. My se vystřídali na koloběžce a skoro dvouletý syn byl na odrážedle. Ten už z toho tak nadšený nebyl. Hřiště najdete na sídlišti v ulici Jizerská asi 9 minut chůze od parku Severní terasa.

5. Mašinky

Výlet z Ústí – Střekov historickým vláčkem do Zubrnic, kde se nachází železniční muzeum, je krásný projekt nadšenců. My jsme se v Zubrnicích zastavili při cestě do Ústí. A opravdu nám to místo vyrazilo dech. Malebná krajina a výhled na skanzen od horního parkoviště přímo u železniční zastávky muzea je nepopsatelný. Vstup je zdarma. Venku na děti čeká malý vláček na prolézání a hraní a také živá koza. Dále je zde velký model zahradní železnice. Připravte si 10 Kč, mašinka jezdí na automat. V hangárech najdete historické vozy a drezíny, které jezdily po kolejích. Ve vagónech jsou ještě další exponáty s železniční tematikou. Nechybí ani malé dětské hřiště – dvě houpačky a skluzavka. V budově je občerstvení a prodej suvenýrů. Toto zastavení jsme si užili. Určitě je výlet vhodný i pro menší děti.

Ještě jeden tip na mašinky. Když zaparkujete na střeše obchodního domu Fórum, máte celý dopravní uzel centra Ústí

nad Labem jako na dlani. Každou chvíli uvidíte nákladní nebo osobní lokomotivy s vagónky, auta, autobusy a lanovku na Větruši. Je co pozorovat.

Co nemohu doporučit pro malé děti a lajky, kterým stačí vidět jedoucí mašinku, je stálá výstava vláčků na zámku Trmice. Zde se nachází ve třech sálech několik modelů železnice a funkčních mašinek. Jde však o prohlídku s průvodcem – zapálený sběratel. Ten postupně všechny lokomotivy dává do pohybu a prohlídku odborně komentuje. Proto návštěvu doporučuji milovníkům a sběratelům mašinek a starším dětem.

A když bude chladno a pršet? Co pak?

Ve městě najdete jump arénu, plavecký areál a dětské herny.

My stihli vyzkoušet dvě herny.

1. Vnitřní fun park Pampalánie, odkaz TADY.

Jde o klasickou velkou hernu s občerstvením pro malé i velké. Pozor, je zde zákaz konzumace vlastních svačinek.

2. Dětský koutek v obchodním domě Fórum, odkaz TADY.

V koutku najdete vícepatrové prolézačky, dřevěnou vláčko-dráhu a růžový domeček s kuchyňkou a domkem pro panenky a jiné. Koutek je moc hezky vybaven. Děti zde můžete nechat od 3 let samotné. Hodina je za 99 Kč, hodina a půl za 120 Kč (cena včetně hlídání).

A jídlo?

Snídaně jsme měli na hotelu, nebo si dělali vlastní. Večeře jsme měli také své. Obědy jsme jedli v restauracích: Na Kocandě v Děčíně (je zde dětský koutek), jídelní zóna obchodního domu Fórum nabízí výběr z mnoha kuchyní světa a nechybí zde herní koutek, restaurace Koliba v ZOO Ústí nad Labem (velká terasa a dětský venkovní koutek).

Nějaký objev? Přidaná hodnota z celého výletu? Něco, co v průvodci nenajdeš?

Mám jeden takový úlovek. Pěšky jsem šla z centra na sídliště Severní terasy. Potřebovala jsem vidět tu vyhlášenou „vanu“ a šikmý kostel naživo a náhodou jsem objevila další dvě věci. První objev byla socha Ježka. Věděla jsem o ní, jen jsem myslela, že bude mnohem menší, aspoň z fotek to tak vypadalo. Velikost ježka mě mile překvapila.

Druhým objevem byla pěší zóna v ulici Elišky Krásnohorské. Je zde alej a v dutinách a dírách ve stromech jsou malá krásná obydlí pro skřítky. Nedokáži popsat ten pocit, když nakouknete někam, kde před chvilkou něco objevilo dítě. Dítě jásá, vy nevíte, co tam je a najednou vidíte detailně propracovanou minikoupelničku. Klobouk dolů před tímto kouzelným projektem / street artem / možná i happeningem. Hledala jsem něco k tomu později na vysvětlenou, ale nikde nic. Jen jsem zjistila, že se o aleji vedou spory. Hrozí jí vykácení, tak možná proto tento jemný počin. Těch domečků jsem si všimla až v půlce cesty nahoru. Do konce pobytu v Ústí mě hlodala myšlenka, že nevím, co je v první půlce aleje, že už to možná nikdy neuvidím. Ta nestálost a nejistota má své kouzlo. Určitě vám alej doporučuji, jen nemohu zaručit, že tam něco bude…

Celkově nás Ústí překvapilo víc, než jsme očekávali. Nebojte se ho absolvovat s dětmi. Už víte, kam s nimi. Krásné dny a cesty za dobrodružstvím!

Odcestovali jsme na pár dnů na Vysočinu. Minulý týden bylo velmi chladné počasí, Sečskou přehradu jsme měli téměř pro sebe. Vymyslela jsem zde malý procházkový dvoukilometrový okruh. Dá se ujít, ujet na odrážedle, nebo dětském šlapacím kole (některé pasáže mamka, nebo taťka pomohou). Naše málem šestiletá Emi to projela skoro celé na kole. Téměř roční Ondra se nesl v nosítku. Trasa není vhodná pro kočárky. Ač má okruh pouze 2 km, počítejte s dětmi na projití tak hodinku a půl. Je na co koukat, kde zastavit, kde si pohrát, prolézt i se nasvačit.

Trasa začíná u hotelu Jezerka, tam zaparkujeme a dáme se nahoru k lesu, tudy vede i cyklotrasa 4115. Tady na nás čeká první dřevěný koutek s přístřeškem. Dále se dáme po lesní cestě přímo po cyklotrase, nejprve lehce z kopce a pak do kopce.

Na konci stoupání najdeme odbočku vpravo.

Cesta, kam máme odbočit, není značená, je zanesená v mapách pod názvem „V Kalištích“. Celou dobu od odbočení z cyklotrasy klesáme až k přehradě. Na jediné vidličce se držíme vpravo (vlevo je soukromá osada). U přehrady na nás čeká další překvápko – potůček. Ten je potřeba přeskočit, přebrodit.

Potůček není široký, přírodních přechodů je vytvořeno vícero. Dále pokračujeme vpravo po modré. Pod námi jsou různá soukromá mola a molíčka se schůdky, žebříky…Zkrátka je, co objevovat.

Výhledy na přehradu a nejbližší přírodu jsou kouzelné. Modrá turistická značka nás zavede po měkké cestičce na travnatou pláž.

Odtud se vydáme nahoru do kopce. Až budete míjet rekreační zařízení Bohemia, tak u hlavní budovy je vysoká houpačka. Jde o kovové retro monstrum, ale nadchne dětskou duši, ta dospělácká zavzpomíná.

O pár metrů výše po pravé straně je druhý koutek v podobě věže se skluzavkou a pískovištěm. Třetí a pro nás stěžejní koutek je opět o pár metrů výše. Kvůli tomuto koutku jsem celý výlet plánovala. Jde o nejnovější hřiště. To se v roce 2019 účastnilo soutěže Dřevěná stavba roku. Malé, avšak originální hřiště je vybudováno jako netradiční zastavení Národního geoparku Železné hory. Cílem není pouze zábava a hra, ale také vzdělání. Dominantním herním prvkem je dřevěný stegosaurus, který je určen pro děti od 3 do 12 let. Dalšími herními prvky jsou pružinové houpačky ve tvaru amonita a trilobita, betonové odlitky zkamenělin a dřevěná prstová bludiště. Hřiště je doplněno textovými naučnými zastávkami. Poslední čtvrté hřiště, které na nás čeká je samotné hřiště hotelu Jezerka nad parkovištěm, kde máme auto. Jsme v cíli. Výše zmíněný dvoukilometrový okruh se dá pro větší děti prodloužit na 5 km, pokračovali byste po cyklotrase, až na úplný konec přehrady, kde už vás zpět dovede modrá značka. Detailněji na konci článku v mapě. Hřiště hotelu Jezerka je dřevěné pestře natřené s velkým množstvím herních prvků.  My si dáváme na hřišti u Jezerky oběd, který jsme si přivezli. Bohatě nám 2 km v silném studeném větru stačily. Kovidová situace není ještě natolik dobrá, aby dovolila hotelu být v provozu. Až přijedeme příště, určitě si dáme něco z hotelové vyhlášené kuchyně. Hotel za normální situace nabízí obrovské množství vnitřního i venkovního vyžití, od wellness po sport. Takže se dá odpolední program naplánovat v hotelu. Odkaz na webové stránky hotelu Jezerka TADY. Můžete i vyrazit na další kratší výlet dál po modré a to na nedalekou zříceninu Oheb s kouzelným výhledem na další část přehrady s ostrovem uprostřed. Pokud počasí dovolí, můžete odpoledne zakotvit na pláži a užít si koupání, půjčit lodičku…

Krásné jarní výletování s dětmi všem! Další články z našich cest najdete TADY.

Popis mapky pro malé nožky – 2 km okruh:

Start – Bezplatné parkoviště hotelu Jezerka; bod 2 – Lesní hřiště; bod 3 – travnatá pláž, bod 4 – hřiště se skluzavkou a dřevěnou věží; bod 5 – Pravěké hřiště se Stegosaurem; Cíl – hřiště hotelu Jezerka

Popis mapky pro větší nožky – 5 km okruh:

Start – Bezplatné parkoviště hotelu Jezerka; bod 2 – Lesní hřiště; bod 3 – odbočka na modrou, bod 4 – travnatá pláž, bod 5 – hřiště se skluzavkou a dřevěnou věží; bod 6 – Pravěké hřiště se Stegosaurem; Cíl – hřiště hotelu Jezerka

Upřímně nejsem příznivcem komerční zábavy. Dinosaury už ale ve volné přírodě nevykouzlím. Vydali jsme se na cestu proti času. Prošli časovým tunelem a dveřmi z páry. Už nás vítal řev prvních dinosaurů. Dcera nadšená. Já vypnula raději svůj ekomozek. Vše kolem bylo totiž umělé a převážně plastové. Obklopeny druhohorní přírodou a modely gigantů v životní velikosti jsme postupovali vpřed. Došli jsme až do doby ledové. A na konci jsem nevěřila vlastním očím. Hned po rozloučení s mamuty a prvními pralidmi jsme se ocitli….

Zůstala jsem stát jako opařená.

My se totiž ocitli na skládce. Časový skok byl nepopsatelný. A kontrast mezi druhohorním světem a skládkou harampádí byl extrémní. Byli jsme v současnosti – v době odpadové. Můj ekologický mozek zajásal. To je osvěta! Opravdu jsem byla mile překvapena. Kdo by to byl čekal.

Doba odpadová

V místnosti byla reálná hromada všeho možného. Reálné věci splývaly s fotografickou tapetou skládky. Na stěně jela video smyčka, ve které bagr rozhrnoval hromady vyhozených předmětů. Vše vytvářelo dojem nekonečnosti a zoufalství. Na vedlejších stěnách byly srovnávací tabule s počty skládek, procenty recyklování v ČR a ve světě.

Popelnice v pravěku

Došlo mi, že první lidé také vytvářeli odpad. Jenže byl přírodního původu. Příroda ho dokázala zase přijmout a rozložit. Se vznikem umělých látek vznikl ten problém „Kam s tím?“. Návštěva této místnosti mě jen utvrdila, že mám pokračovat v tom, co jsem započala – nehromadit, zbavovat se věcí šetrně, ekologicky a šířit myšlenku dál…Jak to dopadlo a jaké jsou z mé cesty výsledky se můžete podívat, kliknete-li sem.

A jak je to u vás?

Potkalo mě něco podobného. Měla jsem hodinku a půl času při přestupu v Jičíně. Tak co s ní? První, co vidíte po výstupu z autobusu na autobusovém nádraží, jsou dva velké obchodní domy. Tak tam určitě ne. Ty najdete v každém městě. Pokud se otočíte o 180 stupňů, vítá vás pěší zóna historického centra. Náměstí je, co by Cipísek žaludem dohodil. A tam mě to taky táhlo.

Vydáme-li se pěší zónou ulicí Pod Koštofránkem, uvidíme po levé straně vchod do Rumcajsovy ševcovny.

Běžte dovnitř i mě to tam táhlo. Dostanete se do domu, kde „žil“ Rumcajs ještě jako švec, než odešel do lesa. Chaloupka je malá, útulná a mile překvapí. V první místnosti zaplatíte vstup a zároveň slouží jako občerstvení. Vedle je herna se stoly a za ní expozice. Chodbou se dostanete na malý dvorek. Tady jsou pro malé i větší připraveny různé hrátky. Vy se zatím můžete u okénka občerstvit.

Pojďme dál, a to pěší zónou nahoru, za dalším domem objevíme krásné dětské hřiště s vodními prvky v nerezu – pumpa, koryta, vývrtka…V teplém dni úžasné místo. Stín tam v určitou dobu poskytne i Valdická brána. Ta se na nás usmívala po celou dobu, kdy jsme kráčeli vzhůru ulicí Pod Koštofránkem.

Za poplatek můžete vystoupat na vyhlídkový ochoz věže a podívat se třeba až do lesa Řáholce. Možná dohlédnete i do Rumcajsovy jeskyně. Ta se skutečně nachází na těchto souřadnicích 50.4671594N, 15.3281975E pod zříceninou hradu Brada. Ale to už by byl jiný výlet. Pod věží na konci Žižkova náměstí uvidíte i kovovou sochu pohádkového draka, který bránu hlídá. Pokud vám zbyde čas, zajděte k němu. Bývá většinu dne dětmi obklopen.

Projdeme-li průčelím Valdické brány, dostaneme se na krásné Valdštejnovo náměstí. Po levé straně už nás vítá jičínský zámek, odkud byl Rumcajs vyhnán do lesa Řáholce.

Zámek jako takový si lze prohlédnout formou návštěvy některé z výstav. V části zámku sídlí Regionální muzeum, galerie a infocentrum. Nám se tematicky hodí návštěva stálé interaktivní expozice Rumcajsův svět Radka Pilaře. Aktuální výstava s názvem Orbis pictus play  je také orientovaná na dětské návštěvníky. Celé rodině tato interaktivní výstava nabízí poznávání imaginace a fantazie všemi smysly.

Pokud nechcete dovnitř budovy, zajděte alespoň na nádvoří, jsou kouzelná a v otvírací době muzea a galerie i průchozí. Hlavně uprostřed nádvoří nezapomeňte zvednout hlavu nahoru.

Kávu? Dětský koutek? Ano. Za chvilku. Ještě projdeme náměstí. Není ani velké, ani malé, pokud víte, že v pravém rohu od Vás se nachází kavárna v prvorepublikovém stylu s dětským retro koutkem. Kavárna se jmenuje Věznice je zároveň čajovnou, vinárnou i cukrárnou. Rozhodně se zde nebudete cítit jako ve vězení, ba naopak. Kavárna nese tento název, protože se nachází v objektu bývalé věznice. Nicméně žádnou vězeňskou šlichtu tady nečekejte, naopak výborné domácí sladké i slané cheesecaky!

Jestliže nechcete dál obcházet celé náměstí, vezměte to úhlopříčkou zpět k Valdické bráně. Těsně před ní se dejte u kostela vpravo a dostanete se do zámeckých zahrad, které jsou průchozí a zpříjemní cestu zpět na autobusové nádraží. Celá trasa byla dlouhá 1,3 km a zvládnou ji tak i dětské nožičky.

A hurá tam, kde měl být Váš cíl. Byla to příjemná přestupní stanice, či zastávka na cestě?

P.S. Pokud byste zatoužili pobýt déle, tak královský nocleh v srdci centra nabízí hotel U krále, osobně jsem zde nocovala a nenašla chybu. Jičín může dále nabídnout vnitřní aquapark i venkovní koupaliště. Během prázdnin funguje přímo v zámeckých zahradách letní kino.

Itinerář cesty 

1. autobusové nádraží
2. ulice Pod Koštofránkem – Rumcajsova ševcovna
3. ulice Pod Koštofránkem – dětské hřiště Pod Koštofránkem
4.  Valdická brána
5. Valdštejnovo náměstí, jičínský zámek – Regionální muzeum, galerie: Rumcajsův svět Radka Pilaře, Orbis pictus play, nádvoří zámku.
6. Kavárna Věznice  (na mapě pod č. 7)
7. Valdštejnovo náměstí, zámecké zahrady (na mapě pod č. 8, 9)
8. autobusové nádraží

Dívala jsem se na střechy kolejních budov, kde jsem čtyři roky žila. Vracím se ve vzpomínkách zpět o 14 let, uvědomím si, jak jsem to tam upřímně zbožňovala. Byl to takový můj malý šťastný svět, ve kterém jsem se snažila plnit si své drobné sny. Drobné sny, ze kterých vznikají ty velké. Už v této době jsem měla ve svém životě řád a přehled. Bylo to hlavně díky tomu, že jsem tam měla jen to, co POTŘEBUJI + co UNESU na svých zádech = LEHKOST BYTÍ. Člověk se pak lépe soustředí na své sny a cíle, zároveň je více spojen se svým vnitřním já. Už tehdy jsem pochopila, že NEŘÁD a NESOULAD jsou rozptylující faktory, které brzdí v cestě vpřed.Pohled od střech kolejních budov mi slétne dolů k vodě. Vzpomenu si na poslední dovolenou u moře.

Střih, klapka, posun o dva roky zpět.

Dovolená, moment, kdy si dovolujeme odjet od všeho – věcí, povinností. Na chvíli si dovolujeme žít naplno pro sebe a své blízké. Jedeme na první dovolenou s naší dcerou do mini apartmánu 1 + kk. Je to oáza. Náš malý šťastný svět, kam jsme si vzali jen to, co POTŘEBUJEME a UNESEME na svých zádech a ve svých rukách. V našem 1+kk bylo vše malé a poloprázdné, věci denní potřeby měly své místo. Člověk tak měl čas upřít pozornost na sebe a své blízké. Vnímal více přítomný okamžik.

Přemýšlela jsem, proč máme v sobě nastaveno, že si na dovolené odpočineme více než doma. Asi je to tím, že si tam nevezeme ty úkoly a přebytečné věci. Ve chvílích, kdy si doma potřebujeme odpočinout, tak na nás v podvědomí volá polička s neutřeným prachem, pračka, kterou je potřeba naplnit, podlaha, která se chce lesknout, email, který má být odeslán, složenka, která chce být zaplacená…Zkrátka věci, které nestíháme, valíme před sebou, až se z některých stávají kostlivci.

Střih, klapka posun do současnosti

Jdu tedy kolem přehrady, dívám se na střechy kolejních budov a vodu, která mi evokuje dovolenou. Najednou přiletí má aha myšlenka. Oba tyto postřehy, jak z kolejního života, tak z pobytu na dovolené lze praktikovat i v běžném životě. Co spojuje život na kolejích a na dovolené?

Došla jsem k výsledné rovnici:

„1. Zbavíme-li se nepotřebných věcí + 2. Vyřešíme-li si své kostlivce díky sebedisciplině a dobrému plánování činností = Pak budeme moci i doma odpočívat jako na dovolené. Budeme se lépe soustředit na sebe, na přítomný okamžik a své blízké.“

S bodem č. 1. Vám ráda pomohu TADY, bod 2 přijde plynule sám po splnění bodu 1. Příště už si nebudete muset brát dovolenou od svých nepotřebných věcí a nahromaděných kostlivců. Pojedete, to ano, ale za poznáním nových míst a lidí. Žiji tuto rovnici a věřte, že opravdu funguje. Pro více informací klikněte TADY.

Cestou z Liberce do jižních Čech jsme se zastavili na zámku Konopiště. Vyjeli jsme od parkoviště k zámku vláčkem, obě cesty by dcerka neušla. Těšili jsme se, že uvidíme medvěda, ale asi spal. O to větší radost nám udělala při zpáteční cestě obora s daňky, jeleny a muflony.

První den přijíždíme na statek do Bořetína až v podvečer.  I přes to si stihneme prohlédnout všechny vychytávky, které tu na nás čekají. Koncept celého ubytování je ušit na míru rodinám s dětmi. Pro děti je zde vše nachystáno od nočníku, stupátka, jídelní židličky, krásné herny, až po trampolínu na zahradě. Po celou dobu pobytu je k dispozici pro všechny ubytované velká plně vybavená kuchyň v blízkosti dětské herny. V kuchyni nechybí kávovar, alkoholový bar, pípa, zmrzlina…Vy se obsloužíte a na svůj lístek si děláte čárky. Na konci pobytu vše finančně srovnáte. Jídlo si zde můžete uvařit vlastní. Snídaně ve formě švédských stolů je v ceně ubytování. Večeře lze dokoupit, případně lze domluvit i rybu z grilu. Rekonstrukce a úpravy interiérů proběhly s citem a úctou ke stavbě samé. Dominuje bílá, modrá a květinové motivy na textilech. Nenajdete přeplácanost, kýče…V hlavní roli je jednoduchost, harmonie a funkčnost. Vše je na statku na svém místě. Večer jsou k dispozici lucerničky a deky pro ty, co chtějí posedět na verandě. Květinová výzdoba pohladí. V jídelně si večer rozsvítíte lampičku na čtení knih a časopisů, které si tu můžete zapůjčit. Energie tohoto místa je opravdu čistá a krásně se zde odpočívá.

Druhý den po snídani vyrážíme na cyklo-výlet na nedaleký hrad Choustník.

Cesta není po rovině, jak by někdo v jižních Čechách očekával, jsme ještě v kraji Vysočina. Hrady se navíc stavěly na kopcích. Tento nás fascinoval svou mohutností a vysokou vyhlídkovou věží. Opravdu stojí za návštěvu, navíc ideál s malými dětmi. Prohlídka je bez průvodce, dostanete mapku s popisky a prohlídku si absolvujete vlastním tempem.

Třetí den jsme poznávali nejbližší okolí a užívali si statek jako takový. Obec má krásně upravenou náves s rybníčky, zvoničkou a dětským hřištěm. Procházkou jsme došli ke stájím s koňmi i krásnému koupacímu rybníku s čistou vodou.

Čtvrtý den jsme vyrazili autem do Jindřichova Hradce se zastávkou v Houbovém parku v Roseči.  Vstupné je pro děti do tří let zdarma, doprovod platí 50 Kč, děti od 3 let platí 100 Kč. Jedná se o park, který má koncept pobavit každého od 2 – 99 let. My jsme se šli podívat na skřítky, kteří mají v parku své domečky. Dcerka z nich i cestiček, lávky, potůčku byla nadšená. Vše bylo miniaturní stejně jako ona. Uprostřed parku je hezké pískoviště, kde si díky pumpě  vyhrají s vodou a lodičkami nejen děti. Pro starší děti tu jsou připravené tematické vzdělávací a zábavné hry. Vzdělávací témata jsou houby, rostliny, vesmír, archeologie. Zábavné hry jsou postavené na principu hledání pokladu, detektivky a únikových her. Nás rodiče potěšila krásná stodola plná dřevěných her a hlavolamů, kde jsme si vyhráli i my.

V Jindřichově Hradci jsme prošli centrum.

Vylezli jsme na městskou vyhlídkovou věž kostela Nanebevzetí Panny Marie, odkud byl krásný výhled na střechy domů, vnitro bloky města i nedaleký zámek.

Kousek od kostela jsme našli i vyznačený 15. poledník.

Protože bylo teplo, byli jsme se ochladit v Muzeu fotografie a moderních obrazových médií, které se nachází v renesanční jezuitské koleji z konce 16. století. Stará budova nám poskytla příjemný chládek a nižší teplotu.

Na oběd mohu doporučit restauraci Střelnici na Masarykově nám. 107. Nechybí dětský koutek ani jídelní židličky.

Kousek od restaurace probíhá každou hodinu v pasáži nákupního a medicínského domu sv. Floriána aqua show. Voda tryská ze stropu v rytmu hudby. Celé představení je doprovázeno barevnými efekty a video projekcí. Tato atrakce není zpoplatněna, poslední show je v 19:00. Návštěvu hradu a zámku jsme nemohli vynechat. Prošli jsme si nádvoří, viděli krásnou kašnu. Prohlídku vnitřních prostor jsme neabsolvovali, protože bylo již pozdě. Dětské okruhy navíc nejsou v nabídce. Bez průvodce lze ale absolvovat prohlídku věže a černé kuchyně. Tak třeba příště.

Pátý den sedáme opět na kola a jedeme na zámek Červená Lhota.

Těšili jsme se na 30 minutový okruh dětskými pokoji na samé půdě zámku. Bohužel je na 5 hodin dopředu vyprodán. Jdeme se alespoň projít kolem zámeckého rybníka a kocháme se různými pohledy na zámek. Oběd si dáváme na venkovní terase hned naproti zámku v Restauraci Červená Lhota. Po obědě míříme do leteckého muzea Deštná. Páni kluci si tu přijdou na své.

Šestý den se loučíme s Bořetínem a vydáváme se na cestu domů. Po cestě se ještě zastavujeme na famózní rozhledně Hýlačka z roku 2015 v obci Větrovy. Vstupné je 20 Kč. Vyhlídková plošina je opravdu neobvykle rozsáhlá. Tvar je inspirován husitskou hláskou. Z rozhledny dohlédnete do města Tábor i na hrad Choustník. Poté se vydáváme do blízké ZOO Tábor.  Zoo je mladá, nečekejte proto žádný stín, vítr ano. Zoo má za sebou pohnutý osud končící naštěstí happyendem. Z návštěvy jsme byli nadšeni. Obdivovali jsme rozsáhlý výběh pro medvědy a spokojený výraz většiny zvířat. Nechybí dětské hřiště. Zázemí v podobě restaurace s terasou a dětským vnitřním i venkovním koutkem. Zoo má stravitelnou rozlohu, dá se projít za odpoledne. Samotné město Tábor už nestíháme, je čas jet domů! Tak snad příště.

Itinerář cesty:

1. den: Přesun z Liberce do Bořetína, ubytování na statku. Zastávka na zámku Konopiště.

2.den: cyklovýlet (celkem 24 km) na hrad Choustník

3. den: odpočinkový den, poznávání bezprostřední okolí Bořetína a statku samotného

4. den: Houbový park, Jindřichův Hradec – městská věž, muzeum fotografie, 15. poledník, hrad a zámek, restaurace Střelnice, aqua show

5. den: cyklovýlet (celkem 22 km) na zámek Červená Lhota a do  Leteckého muzea Deštná 

6. den: rozhledna Hýlačka, ZOO Tábor

Rádi poznáváme různé typy ubytování. Tentokrát jsme zvolili komfortní hotel – Wellness Hotel Harmony. V rámci něho jsme koupili balíček s názvem relax na Vysočině, kdy jsme měli v ceně ubytování i tříchodovou večeři a vstupy do vybraných hradů, bazénů a zoo. Tento výhodný balíček momentálně hotel nenabízí. Ale má jiné zajímavé balíčky. Měli jsme s sebou kola a vozík za kolo pro dítě, vše nám bez problému uskladnily do uzamykatelných prostor. Hotel září novotou a moderností. Design celého hotelu je jednotný, moderní a nadčasový. Vnitřní prostory jsou zdobené netradičními plastiky, skly s doplněním světelných efektů. Pokoj jsme měli podkrovní se štědrou obytnou plochou. Připravená byla i dětská postýlka. Hotel má vlastní venkovní koutek a restauraci s terasou, přízemí hotelu patří wellness zóně.

Hned za hotelem se nachází moderní přírodní biotop Malvíny. V horkých letních měsících je takové osvěžení v čistém koupališti s vodou bez chlóru velkým zážitkem pro tělo i duši všech věkových kategorií.

Do hotelu přijíždíme večer. Druhý den ráno vyrážíme na kola. Chceme poznat okolí Třeště a hrad Roštejn.  Máme naplánovaný 25 km okruh po cyklotrasách č. 16; 5123; 5091. První zastávku máme u lomu Čenkov, kde je krásné přírodní koupání s menší plážičkou a dobrým vstupem do vody. Rozhodně se nejedná o kaskadérský sestup k vodě, který znám z jiných kamenolomů.

Další zastávka je na gotickém hradě Roštejn, který je obklopen ze všech stran lesy. Hrad je přístupný veřejnosti, ale probíhají zde souběžně rekonstrukční práce. Dětské okruhy zde nemají, ale bez průvodce se dostanete na vyhlídkovou věž hradu. Hrad má krásné uzavřené nádvoří. Určitě stojí za návštěvu.

Dcerka má k našemu cyklovozítku pozitivní vztah, ochotně nasedá, protože ví, že jí dovezeme někam, kde zažije něco nového. Takže se výlet nese v duchu tour the koutek. Fascinuje mě, jak ty malé vesničky mají krásně upravenou náves a nechybí nové dětské hřiště. Opravdu u každého stavíme a dopřáváme i dcerce její koutkovou dovolenou. Krajina je tady malebná, členitá a rychle se mění. Je stále, co ze sedla kola pozorovat a obdivovat. Kopcům se člověk nevyhne, ale nejsou dramatické, inu Vysočina.

Do hotelu se vracíme na pozdní oběd. Po obědě jdeme na 2 km dlouhou procházku Třeští, kolem potoka, do koutku, k dřevěnému betlému v nadživotní velikosti, ke kostelu sv. Martina, k zámku  a ke koupališti Malvíny.

Třetí den sedáme do auta a vydáváme se do 16 km vzdálené kouzelné Telče. Za návštěvu stojí historické náměstí, které tvoří gotické a renesanční domy. U některých najdeme podloubí a bohatě zdobené štíty. Ne náhodou je na Seznamu světového dědictví UNESCO. Parkujeme v ulici Tobiášova a na náměstí se dostáváme Horní branou. Míjíme Telčský dům, pokud máte děti a počasí není ideální, tak zkuste tento dům navštívit. Slibují pohádkovou, mašinkovou i hravou zábavu pro nejmenší, malé i velké.

Nám počasí přálo, a proto jsme pokračovali dál do města. Náměstí končí zámkem, kde je zpoplatněný vstup do nádvoří a zahrady bez průvodce. Dětské okruhy zámek nenabízí. Ale určitě za návštěvu stojí blízká vyhlídková věž kostela sv. Jakuba. Z ní máte zámek a celé náměstí i s krásnými rybníky jako na dlani. V Telči jsou ještě dvě vyhlídky – vyhlídková věž kostela sv. Ducha a rozhledna Oslednice. Pokud vám počasí dovolí, tak u Štěpnického rybníku je možné půjčit si veslici. Z hladiny rybníka je veduta města při západu slunce také kouzelná. Na druhý Ulický rybník se dostaneme také suchou nohou za pomoci dřevěného mostku, odkud je také krásný výhled na centrum města. Pod náměstím i zámkem je zpřístupněno dvouúrovňové telčské podzemí. Prohlídka je možná pouze po objednání v Informačním centru na radnici. Vstup do podzemí je ze dvora ZUŠ, náměstí Zachariáše z Hradce 71. V centru najdete za zámkem i muzeum Vysočiny a na náměstí galerii. Na procházku s kočárkem se můžete vydat do rozsáhlého zámeckého parku, který je volně přístupný. Zámek od tohoto parku odděluje kanál Ulického rybníka. Na jeho konci najdete přes ulici zrekonstruovaný statek Panský dvůr. Jde o volnočasový areál, určený všem generacím. Najdete zde lanové centrum, hernu pro děti s kavárnou, info-centrum, půjčovnu elektro-kol a expozici V podzámčí. Dvůr je pořadatelem mnoha kulturních akcí během celého roku. K jídlu můžeme doporučit pizzerii Pizzeria Italia na náměstí. Jídlo chutná skvěle. Navíc když projdete vnitřními prostory restaurace skrz, dostanete se na úzký balkón, kde můžete také posedět. Odtud se naskytne výhled do pavlačí a vnitro-bloků, které jsou normálně očím turistů skryty. V Telči jsme strávili celý den, ale dalo by se pobýt i déle.

Čtvrtý den už se loučíme po snídani s hotelem. Jdeme navštívit muzeum betlémů v Třešti v budově info-centra. V rámci návštěvy muzea jsme navštívili i povedenou retro výstavu. Pak jsme si zahráli discgolf v zámeckém parku.Na nádvoří zámku si po hře dáváme kafíčko a míříme do jihlavské zoo.

Jihlavská zoo nám doslova vyrazila dech. Už u vstupu chápeme, že jsme si měli rezervovat celý den a ne jen půl. Krásný vstup do zoo ohromí snad každého, většina výběhů a pavilónů je nových, nechybí několik dětských koutků včetně hlavního s dominantním nerezovým obřím tobogánem. V zoo najdete i africkou vesničku a mnoho dalších míst inspirovaných naší planetou. Pokud máte děti, tak ze srdce doporučuji. Tato zoo je jedinečná svým celkovým konceptem.

Večer nasedáme do auta a vydáváme se na cestu domů. Vysočino ahoj, zase příště!

Itinerář cesty:

1. den: přesun do Třeště, ubytování Wellness Hotel Harmony

2. den: cyklovýlet okolím Třeště- lom Čenkov, hrad Roštejn; procházka k dřevěnému betlému v nadživotní velikosti, ke kostelu sv. Martina, k zámku  a ke koupališti Malvíny.

3. den: Telč – Telčský dům, zámek,vyhlídková věž kostela sv. Jakuba, telčské podzemí; půjčovna veslic na Štěpnickém rybníku, muzeum Vysočiny, statek Panský dvůr,pizzerie Pizzeria Italia.

4. den: Třešť – muzeum betlémů, discgolf u zámku, Jihlava – zoo.

Na ubytování přijíždíme večer. Bydlení máme přímo luxusní v historickém jádru města – v zámecké sýpce. V bezprostřední blízkosti zámku a zámeckých zahrad za velmi rozumné peníze. Budova slouží jako vysokoškolská kolej fakulty ČVUT. Dostáváme mezonetový pokoj. Spaní je zde řešeno formou loftu v podkroví a ve vstupní části se nachází obytná místnost s kuchyňkou, koupelnou a wc. Máme dostatek místa, soukromí i úložného prostoru. Navíc výhledy z podkrovních oken na zámeckou zahradu jsou k nezaplacení.

Ráno po snídani vyrážím s malou na obchůzku parků, míjíme fascinující řetězovou lávku. Skalním průchodem se dostáváme na Smetanovo nábřeží k řece. Pak na dopolední kávu do Parolodi.  Tam se všichni scházíme, tatínek byl zdolat místní ferratu Pastýřskou stěnu. Pak vyrážíme na in-linech do Dolního Žlebu – přístav, kde si na terase stylové restaurace Dolní grund dáváme malé občerstvení. Kocháme se výhledem a pozorujeme práci převozníka. Na oběd jedeme zpět do Děčína. Cesta kaňonem je nádherná – řeka, skály, světlo, stromy. Do Děčína se vracíme nabití a hladoví. K pozdnímu obědu volíme restauraci U Přístavu s terasou. Nedaleko je i pěkný dřevěný koutek. Odpoledne vyrážíme do děčínského aquaparku uvolnit svaly z jízdy na bruslích. Venkovní bazén s příjemně teplou vodou je opravdu relax na konci slunečního podzimního dne. Večeři si dáváme v našem oblíbeném podniku Kocanda. Opravdu se jedná o baby friendly podnik, nechybí vnitřní koutek, dětské prkýnko na wc, jídelní židličky a přes silnici velké dětské hřiště. Navíc polohou ideální, je přímo na cyklotrase podél Labe.

Druhý den se vydáváme na kole na celodenní výlet do Bad Schandau, které je vzdálené 23 km.

Cesta je nádherná, rovinatá podél řeky. Jsem před operací kolene, tak vím, co si ještě můžu dovolit. Ty scenérie, co se mění před očima, jsou kouzelné – skály, voda, žluté a červené listí…Je to štěstí. Jídlo si kupujeme v místním Lidlu, kávě neodoláme. Čisté a klidné městečko láká k posezení. Držíme se podél řeky. Toužím po kafíčku na promenádě. Nakonec usedáme v Beach Bar Toskana hned vedle termálních lázní. Nechala bych si líbit i ty lázně. Ale cestu na kole zpět po uvolnění v lázních si opravdu neumím představit. Pro ty z vás, kteří by ty lázně mysleli vážně, je tu i varianta cesty vlakem. Nedaleko baru je i dětské dřevěné hřiště, kde se zastavujeme. Pak přejíždíme lávku a nejbližší odbočkou vlevo jedeme k historickému secesnímu výtahu z roku 1904 – v němčině historischer Personenaufzug. Jedná se o chráněnou technickou památku. Zamykáme kola i vozík a necháváme se vyvézt nahoru, kde nás čeká vyhlídka na město s řekou a minizoo. Procházkou obcházíme celý výběh rysů a zase se necháváme svézt výtahem dolů. Víc zvířat tu nechovají. Vracíme se zpět na most k cyklotrase přes historické centrum. Vyhlášená je i jízda malou tramvají do srdce Saského Švýcarska, ale to už nám časové možnosti nedovolují. Třeba někdy příště. Čeká nás cesta zpět do Děčína.

Třetí den máme odpočinkový. Ráno se vydáváme Dlouhou jízdou na zámek na snídani do zámecké palačinkárny Kavárna – Na cestě. Po snídani si projdeme nádvoří. Prohlídku neabsolvujeme, protože dětské prohlídky se pořádají jen po dobu letních prázdnin. Vracíme se Dlouhou jízdou a kupujeme si vstupenku do Růžové zahrady. Nádhera, tolik růží pohromadě, jak se jim ještě v babím létě daří! Ani netuším, která barva je hezčí. V protější zahradě se pne víno a hned vedle najdete i fíkovník. Z této zahrady je krásný výhled na sýpku, kde jsme ubytovaní a zahradu u ní, kde dominuje psí víno zbarvené do ruda spolu se zahradním Čínským pavilonem. Pak se vydáváme autem na Děčínský Sněžník. Auto necháváme v Zadní Vsi. Jdeme pěšky po cyklotrase na rozhlednu. Je nádherná, kamenná dáma. Výhled z ní je nepopsatelný. Už jsem byla na mnoha rozhlednách, ale na tento výhled nezapomenu, je jedinečný. Zpět se vydáváme po turistické červené a skalních vyhlídkách k autu. Celá trasa měří 4,5 km, příjemná procházka.

Vracíme se zpět do víru města. Jedeme do zajímavě vzniklého obchodního centra Pivovar, které, jak název napovídá, vzniklo v prostorách komplexu bývalého pivovaru. Dokonce tu byl znovu vybudován minipivovar, který navázal na tradici piva.  Jedeme vyzkoušet místní dětský Hopsárium, které se nachází v historické části bývalého pivovaru. Překvapilo mě, že těhotné ženy a děti do dvou let mají vstup zdarma. Hlavní prostor zabírá velký hrad pro starší, kolem kterého vede dopravní hřiště se semafory, benzínovou pumpou a šlapacími auty a odrážedly pro každou věkovou kategorii. Nechybí velká trampolína, stolní hry. Co jsme opravdu ocenili, bylo, že herna pamatuje na všechny věkové kategorie. Jedna místnost je věnována i těm nejmenším, kteří už si chtějí hrát.

Další den jsme se vydali do ZOO Děčín – Pastýřská stěna. Tady jsme ocenili hlavně její velikost. Je velká tak akorát. Ještě zbude energie na úžasné dětské hřiště v podobě velkého dřevěného hradu. Fascinovala nás pikniková louka, která je dostatečně velká a nabízí místo pro odpočinek. Kousek od ZOO je i rozhledna Pastýřská stěna. Určitě stojí za návštěvu. Město Děčín spolu s řekou Labe a okolními kopci máte jako na dlani. Po návštěvě ZOO a vyhlídky se vracíme domů. Cestou se ještě zastavujeme na rozhledně Sokolí vrch. Z kruhového vyhlídkového ochozu ve výšce 51 m je vidět na Děčínský Sněžník, Krušné i Lužické hory, Labské pískovce až do Českého středohoří.

Máváme Děčínu a těšíme se zas někdy na viděnou!

Itinerář cesty:

0. den: Přesun z Liberce do Děčína, ubytování v v zámecké sýpce.

1.den: procházka okolím zámku (řetězová lávka, skalní průchod), cukrárna Paroloď, ferrata Pastýřská stěna, in-line výlet Dolní Žleb, restaurace Dolní Grund, Děčín restaurace U Přístavu, aquapark Děčín, restaurace Kocanda

2. den: Cesta na kole přes Dolní Žleb dál do Bad Schandau (23 km), Beach Bar Toskana vedle termálních lázní, jízda historickým výtahem (zpoplatněno), minizoo

3. den: zámek Děčín, kavárna Na cestě, Děčínský Sněžník, Hopsárium

4. den: Zoo Děčín, vyhlídka Pastýřská stěna, rozhledna Sokolí vrch

Vyrážíme z Liberce přes Českou Kamenici. Tady doporučuji výtečnou restauraci Starý Klub,  která se nachází v barokních prostorách nedaleko poutní kaple s ambitem. Prostory restaurace dříve sloužily jako vrchnostenský špitál. Opakovaně se sem vracíme kdykoli projíždíme. Nechybí dětský vnitřní i venkovní koutek.

Po cestě máme zařízený nocleh u známých v Litvínově. Druhý den ráno vyrážíme směr západ. Po cestě máme pauzu na krátkou procházku na ocelovou rozhlednu Málkov, abychom se na důlní krajinu a Krušné hory podívali z výšky. Rozhledna se nachází na pravé straně silnice E442 po výjezdu z Chomutova . Parkujeme v obci Zelená, odtud je lepší přístup k rozhledně. Trasa měří 780 m a vede po lesní cestě. Další rozhledna v podání věže hradu Hasištejn je nedaleko, ale tu až příště.

Na oběd míříme do Kadaně. Oběd si dáváme na náměstí, pak míříme Katovou uličkou na hradby, které nás dovedou až k hradu. Hradby jsou celé průchozí a zkrášlené uměleckými díly. Určitě by si městečko zasloužilo více našeho času, ale náš cíl je jiný. Proto si nábřeží a Sv. Kopeček s vyhlídkou necháváme na příště jako i mnohá muzea.

Spěcháme na divadelní představení na hrad Loket. Ubytováváme se v penzionu Včerejší svět  (dnes Modrý svět). Malebný penzion s kavárnou v muzeu hraček z dob mé babičky. Je opravdu krásný pocit dát si horkou čokoládu a kochat se. Tady ty věci pohromadě mají své místo a vyzařují láskyplnou energií. Majitel penzionu je jejich vášnivý sběratel.

Večerní procházka centrem Lokte k hradu a zpět je kouzelná. Druhý den ráno po snídani v muzeu neodoláme, chceme si město projít znovu za denního světla. Původně byl naplánován výlet do šest kilometrů vzdálených Svatošských skal, ale táhne nás to do města. Nakonec jdeme vyhlídkový okruh po druhém břehu řeky Ohře s vyhlídkami na vedutu Lokte z různých úhlů. Cesta je divočejší, vede po pěšinkách, ale s dětským vozíkem Cheriot  to zvládáme na výbornou. Ten zážitek za to opravdu stojí. Délka je asi 2 km. Vracíme se zpět do města kolem městských hradeb. Hradby nejsou tak pěkně průchozí jako v Kadani.

Hezký výhled na střechy a dvorky Lokte nabízí Černá věž. Na kávu doporučuji kavárnu Galerie Cafe, je na co koukat při popíjení kávy. Pohled na dominantnost hradu a hradeb se nám naskytne, když sejdete k amfiteátru k řece, vše se zdá mnohem mohutnější. Kousek od amfiteátru je dětské dřevěné hřiště.

Odpoledne vyrážíme na statek Bernard se zastávkou na vyhlídce Horní Pískovec, odkud vidíme nekonečnou měsíční krajinu. Statek Bernard je centrem tradičních řemesel. Místo je rájem pro děti a odpočinkem pro dospělé. Nechybí zoo koutek, zmenšený model toku Ohře s vodními hrátky, dílny k vyzkoušení si různých řemeslných činností. Je to ojedinělý projekt i ojedinělá samotná stavba v tradičním chebském hrázděném stylu. Dětské hřiště se nachází před statkem a dětský koutek je v patře v restauraci s venkovním posezením.

Další den se s Loktem loučíme, užili jsme si ho plnými doušky. Jedeme zpět domů se zastávkou v Karlových Varech. Ještě v info centru v Lokti nám doporučili výborné řešení, které se týká parkování v centru Karlových Varů. Díky dobré radě ušetříme za parkovné a máme možnost projít celou kolonádu jen jedním směrem. Necháváme auto zdarma na parkovišti u OC Varyáda. Pak se vydáváme MHD busem č. 2 k hotelu Pupp. Autobusem stoupáme serpentinami, až se nám naskytne pohled na celou kolonádu po pravé straně směru jízdy. Od Puppu se dáváme pěšky po kolonádě. Nechybí ochutnávka z pramenů a tradiční lázeňská oplatka. Vzhledem k deštivému počasí už spěcháme na zastávku busu č. 2 Karlovy Vary – Tržnice a jedeme zpět autobusem k autu. V mlze a dešti se loučíme se západem a těšíme se zas někdy příště.

Itinerář cesty:

1. den: Přesun z Liberce do Litvínova. Česká Kamenice – restaurace Starý Klub
2. den: Cesta z Litvínova do Lokte. Rozhledna Málkov (vstup volný). Prohlídka centra města Kadaň s Katovou uličkou a hradbami (vstup volný). Večerní Loket.
3. den: Loket – centrum, Černá věž, vyhlídkový okruh po druhém břehu Ohře, Galerie Cafe, amfiteátr. Statek Bernard (zpoplatněné dílny) a vyhlídka Horní Pískovec (vstup volný).
4. den: Cesta domů se zastavením v Karlových Varech (vyhlídková jízda za cenu MHD vstupenky a procházka celou kolonádou).